Pro ty, kdo mají rádi typologie.
České vydání hledejte pod touto podobou...sehnat se dá už také v Levných knihách za cca 50 Kč. |
Kniha: Žirafí krk
Autor: Judith Schalansky
Nakladatelství: Paseka 2013
Překlad: Magdalena Stulcová
Počet stran: 220
Vzpomínáte ještě na své učitele? Na suchého matikáře, který
uznává pouze logické a věcné argumenty, neměl smysl pro humor a neuznával
výjimky? Na bohémskou výtvarkářku, humanistku, která se dětem nabízela nejen
jako učitelka, ale také jako přítelkyně? Na přísného dějepisáře, který lpí na
mrtvé historii a tvrdí, že kdo se jí nenaučí porozumět, neporozumí dnešku? A
přitom zkouší převážně z dat historických událostí a jmen významných lidí…
Vychází to jaksi z povahy jejich předmětu, který si
podle svého založení sami zvolili jako svou celoživotní náplň. August Comte ve
své hierarchii věd klade na první stupeň matematiku. Dá se na ni bezvýhradně
spolehnout. Je spolehlivá. Vše, co v ní bylo objeveno, stále platí.
Matematik ctí pravidla, řád, logiku. Na ni se postupně nabalují další vědy,
odhalující zákonitosti fungování světa: astronomie, fyzika, chemie a biologie.
Vycházejí z ní. Obecné principy je třeba zkoumat pozorováním a
experimenty, závěry těchto věd pak mohou být také všeobecně platné. A taková je
Inge Lohmarcková, profesorka biologie na
výběrovém gymnáziu, kterému hrozí zánik z důvodu nedostatku studentů.
Originální německé vydání z r. 2011 |
Během svého života odpozorovala platnost přírodních
zákonitostí také pro lidskou společnost. Její vědecké přesvědčení je pevné,
ovlivňuje také její přístup k lidem. Proto chápe šikanu jako projev
přirozené selekce a hierarchizace skupiny, která potřebuje své oběti pro
utvrzení „pocitu významu MY“, a neřeší ji ve své třídě. Proto považuje
vysidlování neperspektivního kraje za zbabělost a slabost, vždyť život se udrží
všude, i na poušti. Důsledkem je příliv „nových druhů, nezvaných hostů,
ilegálních přistěhovalců“, kteří podobně jako psík mývalovitý, sibiřský
všežravec, vysidluje jezevce a lišky z jejich vlastních nor, vyštve je
z vlastních domovů, sousedy zamoří cizokrajnými nemocemi a sám se vesele
množí a množí. Inge vlastně pro veškeré projevy lidského chování hledá paralelu
v říši zvířat a porovnává je s přírodními zákony, které chápe přísně
darwinisticky: jejím základním předpokladem se stává boj o přežití, v němž
uspěje silnější. Blboun nejapný nebo koroun bezzubý vymřeli na svou krotkost a
mírumilovnost. Inge neuznává své kolegy, učitele humanitních oborů. Kreativita,
umění, ideologická mnohomluvnost, vše je zbytečné, ničím neopodstatněné,
dočasně platné. Ostříhejme život o nedůležité a neužitečné momenty: „Jednoduché
počty. Každý způsob chování vyžaduje vynaložení určitých výdajů na čas a
energii. A výdaje se vyplatí pouze tehdy, jestliže očekávaný zisk převyšuje investici.
Vždycky se jedná o efektivitu.“ (str. 87)
V knize najdete spoustu pěkných ilustrací, kterými knihu doplnila sama autorka, |
K tomuto utilitaristickému přesvědčení Inge vede
spousta důkazů, které poskytuje příroda. Proč tedy školní autobus zajíždí do
každé slepé uličky pro každičkého usmrkance? Proč se dnešní školství zaměřuje
na děti s výukovými problémy a handicapy, když to brzdí nadané a nadějné
studenty? Domýšlejte dál: k čemu jsou pro společnost užiteční lidé
postižení, staří, neúspěšní? Alkoholici, slepci, Romové, imigranti…? Orel
skalní klade dvě vejce, aby pak sledoval silnější mládě, jak se zbaví svého
sourozence-konkurenta a byl rodiči živen sám. V přírodě vrozený a
přirozený kainismus funguje. My lidé svým slabým a neperspektivním věnujeme
možná více péče než těm slibným, myslí si Inge.
Jak zrůdných důsledků tento způsob vidění světa může dosahovat nám ale
poměrně přeci nedávno ukázala právě
německá historie!
Inge svému
darwinistickému přesvědčení totálně propadla a slučuje biologii se sociologií.
A právě v tom je vědecky nedůsledná. Comte považuje za špičku věd čistou sociologii
a mezi vědy neřadí obory, jejichž předmětem zkoumání je zkoumající sám, tedy
např. psychologii. A Inge je nedílnou součástí všech sociálních skupin, kde kterým
se vyjadřuje. Hodnotí-li přírodní zákonitosti, obhajuje sebe jakožto učitelku,
mluví-li o principech dědičnosti, myslí především na svou dceru, přemítá-li o
evoluci, hodnotí svůj vlastní život.
Tak jako žirafy natahují své dlouhé krky za nepřístupnou
potravou, míří Inge k přeludu o vlastní dokonalosti, jakkoliv je tato
představa sebe samé pomýlená. Je to jistý způsob alibismu, hledání opodstatnění
pro jednání, jehož se Inge dopustila. Jisté pochybnosti však probleskávají i
jejím vědomím. Možná že chyby, jichž se dopustila, byly fatální. Občas je
jednodušší být jen „živočich“...
Při čtení si dejte pozor, abyste k Inge nepocítili
falešné sympatie. Její socio-biologické glosy jsou zajímavé a neotřelé. Chtělo
by se vám s Inge občas souhlasit. Vzpomeňte však na svého přírodopisáře.
Nebo jiného krutovládce, který motivoval strachem a neznal slitování. Nebo
třeba na Hitlera. Celé je to jaksi složitější. Na tom, co se může zdát
samozřejmé a funkční, je možno najít spoustu defektů. Inge je silná,
neohrožená, je ale také spokojená, šťastná?
Judith Shalansky se narodila v roce 1980. |
Pro mě osobně je knížka Judith Schalanské nesmírně zajímavým,
zábavným i smutným varováním, že člověk není proměnná a život není rovnice. A
každou takovou Inge dnes schválně naštvu: po obědě si dám dezert, přestože budu sytá, zajdu si do galerie abstraktního
umění, které se neřídí žádnými pravidly,
a večer řeknu svému muži, že ho mám ráda…
Pár vybraných citací:
Za mě kniha dostává 10 bodů z 10. Doporučuji hlavně učitelům:-)
V recenzi jsou uvedeny citace z českého vydání knihy a jsou použity obrázky z volně dostupných internetových zdrojů.
Žádné komentáře:
Okomentovat