pátek 20. května 2016

Neplánované, přesto chtěné rodičovství

Kniha: Patnáctka v tom                         Pod vlivem Jupiteru
Autor: Ros Asquithová                          Gary D. Schmidt
Nakladatelství: Albatros                       Fragment
Překlad: Kateřina Klabanová             Lucie Schurerová
Počet stran: 286                                       141


Čtrnáctiletá maminka Romana o otci svéhodítěte nic neví.
Byla totiž znásilněna. Syna vychovává v domově pro nezletilé
matky v Plané u Tachova. 
Vlastně mě nikdy nijak zvlášť nezajímalo, kolik dětí se ročně narodí dívkám mladším 18 let. Sama jsem kdysi přitom znala 16letou maminku, která své těhotenství až do 7. měsíce dokázala utajit. Prostě se předpokládalo, že jenom tloustne, a holka se rodičům bála svěřit tak dlouho, dokud to jen šlo mlčet. I jako učitelka jsem poznala dívku, která se matkou stala ještě na základní škole. První případ se odehrál v devadesátých letech, sexuální výchova se na školách odbývala výukovými videokazetami, rodiče se s dětmi o sexu mluvit styděli, večery byly dlouhé a sociální sítě neexistovaly. Druhý se stal v současnosti, kdy už otázky sexu nejsou žádné tabu a ve školních osnovách se tato témata objevují celkem brzy v porovnání s jinými (zejména nábožensky více založenými) státy. Nelze tedy tvrdit, že příčiny těhotenství nezletilých souvisí jen s úrovní osvěty. Narození dítěte nezletilé matce podle mě završuje vždycky nějaký příběh, který těžko vecpat do kolonek statistik.  Jako matka se děsím představy, že se stanu mladou babičku, nebo – lépe řečeno, že by má dcera současně s občanským průkazem vyfasovala také těhotenský průkaz… "Mé dceři by se to ale stát nemohlo, je chytrá, zodpovědná a spolehlivá,“ můžete si pomyslet. Ale stát se to může komukoliv.

Hrdinka knihy Patnáctka v tom taková ale byla také. Amy četla dobré knihy, poslouchala dobrou muziku, sama krásně zpívala, školu brala vážně, drzá byla jenom maličko. Jenomže se bláznivě zamilovala a její láska byla opětována! Jak úžasný pocit pro uzavřenou a osamělou Amarilys. Připadala si dříve naprosto neatraktivní, tlustá a nezajímavá. Zato Tom je skvělý, krásný, charismatický, chytrý…ale bude muset odcestovat se svými rodiči na dva roky do Japonska. A tak se mu Amy se rozhodla dát sama sebe jako dárek na rozloučenou. Že se jí pak zpozdila menstruace? To se dívkám stává, výkyvy hormonů…Vždyť se navíc chránili. Ale přesto se z Amy stala patnáctka v tom, jak název knihy napovídá. Co Amy prožívala v době rozluky s Tomem, jak se s těhotenstvím smiřovala, jak se k této skutečnosti postavili její rodiče, o tom na třech stech stránek pojednává hovorovou, vtipnou a současnou formou Ros Asquitová, kterou můžete znát také jako autorku Akt usoužené puberťačky nebo knihy Budu spisovatelkou. Kniha se čte sama, má příjemnou formu deníku. Příběh nás dokáže vtáhnout, zaujmout. Jsou to vlastně takové ty puberťácké kecy, jaké se teď do deníkových románů rády zapisují, téma těchto je však vážné a ožehavé.

Kniha Garyho D.Schmidta Pod vlivem Jupitera je malinko jiná. Do pěstounské rodiny Hurdových se přistěhoval Joseph, tajemný uzavřený chlapec s temnou minulostí. Prošel výchovným ústavem pro mladé delikventy, protože pod vlivem nějakých prášků zaútočil na svou učitelku. Pod tvrdou skořápkou se ale skrývá dobré jádro. To jen životní zkušenosti z Josepha udělaly problémového mladíčka, který se upnul k stejně staré Maddie, jediné bytosti, která jej brala takového, jaký je. Jejich láska byla čistá, ryzí, opravdová. A zrodil se z ní nový život, jenže ten se zcela minul se životem Josephovým. Joseph vůbec nedostal šanci za svou novou rodinu bojovat. Čtrnáctiletý táta však netoužil po ničem jiném než po setkání s malou Jupiter. Mohl se stát miliónkrát lepším otcem, než byl ten jeho. Rodina a sociální pracovníci ale rozhodli za něj, Madison i Jupiter. Josephův smutný příběh nám vypráví pravý syn Hurdových, kteří Josephovi alespoň dočasně poskytli nejen přístřešek, ale i podporu a přátelství.

Oběma knihám dávám 7 bodů z 10. Kladné za nápad, čtivost, schopnost upoutat mladého čtenáře, pro kterého je text určen. Je to lehké, nenáročné rychlé čtení, co však nejspíš brzy vyšumí jak příběh zaslechnutý jenom náhodou, hezký, ale cizí...  

Jaké to asi musí být, když děti mají děti…Osobně si myslím, že každý život má dostat příležitost se uskutečnit. A každé dítě by měly dostat šanci poznat své rodiče, pokud to příznivé podmínky dovolují. A taky by měly poznat příznivé podmínky, pokud to dovolují rodiče. Veselá a smutná knížka o předčasném rodičovství mě přiměly vyhledat si několik zajímavých údajů:
  • Nejvíce mladistvých matek v Evropě evidují ve Velké Británii – v roce 2009 se počet těhotných nezletilých snížil a to na 38 000, z čehož sedmi tisícům dívek nebylo ještě ani 16 let; přes 50 % z nich své těhotenství legálně přerušilo
  • V ČR je průměrný věk ženy při porodu 29,8 let. Počet nezletilých prvorodiček není nijak alarmující (např. v roce 2012 to bylo 712 dětí narozených mladistvým).
  • Většinou mladistvé české maminky mají před svým 18. rokem života jen jedno dítě, v roce 2012 (podle šetření Českého statistického úřadu) mělo 53 dívek už druhé dítě a jedna nezletilá maminka stihla porodit svého třetího potomka.
  • Od 16. roku věku lze zažádat o zplnoletnění z důvodu touhy uzavřít manželství a mateřství je důležitým důvodem, který soud zohlední. Přesto se pouhé 2,6 % dětí matek mezi 16-18 lety narodí do manželského svazku.

  • Statistická ročenka města Prahy uvádí také 2 děti, narozené v roce 2011 matkám pod 14 let. Jedná se o věk, kdy je pohlavní styk zákonem definován jako nelegální.
Jedna z nejmladších matek v ČR porodila své první dítě v
osmé třídě.Její milý byl odsouzen k dvouleté podmínce za
nelegální styk. Na fotce je matce 17 let a čeká druhé dítě.
  • Průměrný věk matek Pražanek je dokonce 32 let. Mezi 15 – 18 lety v Praze rodí cca 30 – 40 dívek. Kdyby měly ženy touhu rodit mladé v genech, dost dobře by se mohly spolu sejít matka s dcerou v porodnici. 
  • Celkový počet potratů je v posledních letech cca 30 000-40 000, z čehož se asi tak 3 000 umělých potratů týká dospívajících.
  • Nezletilá matka přebírá rodičovskou povinnost, může čerpat rodičovské sociální dávky, ale je omezena např. v zastupování svého potomka v soudních řízeních a ve správě jeho majetku, a to do dovršení věku 16. let.


Pro zpracování recenze jsem čerpala z informací v diplomové práci Bc. Lucie Pospíšilové Klimentové (file:///C:/Users/jt/Downloads/DPTX_2010_2_11210_0_314316_0_109198.pdf) a Bc. Barbory Kořínkové (http://docplayer.cz/1425984-Univerzita-pardubice-fakulta-filozoficka-doprovazeni-nezletilych-matek-s-detmi-ve-specializovanych-zarizenich-bc.html). Statistických údajů o počtech nezletilých matek na internetu nenajdete mnoho, autorky uvedených diplomových prací musely vynaložit velké úsilí o vyhledávání potřebných dat a já jsem si je celé ráda přečetla.
O osudech českých mladistvých maminek z domova dětí s oddělením pro mladé matky v Plané u Tachova si můžete přečíst např. zde: http://zena-in.cz/clanek/nezletile-matky-na-dospivani-neni-cas  či zde: http://zpravy.idnes.cz/nezletile-matky-bezi-ze-skoly-k-diteti-dh4-/domaci.aspx?c=A050429_205903_domaci_miz 

Žádné komentáře:

Okomentovat