Literární Vánoce s R. Fulghumem

Kniha vyšla  v originálu
i v českém překladu r.2011.

Kniha: Drž mě pevně, miluj mě zlehka
Autor: Robert Fulghum
Nakladatelství: Argo 2011
Překlad: Jiří Hrubý, Lenka Fárová
Počet stran: 272

Taková letní nadílka pro literární fajnšmekry: Robert Fulghum opět v ČR! Santaclausovsky milá, sympatická tvář se na nás nyní denně usmívá z internetových i televizních kulturních relací a mně tedy nedá než zavzpomínat na dojmy z jeho krásné, myšlenkově i vizuálně opravdu nádherné knihy o lásce a tanci.

Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce. A všechno, co jsem lidem o tom chtěl sdělit, se vešlo na 190 stran. Folkový zpěvák, pastor, kovboj, barman, malíř, kytarista, otec čtyř dětí a cestovatel tvrdí, že svůj život postavil na několika větách, které si v předškolním věku vštípil do paměti. Pokud si jeho fejetony přečtete, zjistíte, že je to možné. Fulghum je mistrem zkratky, podle hesla „Stručně, jasně a výstižně!“ dokáže vtisknout základní životní moudrost do krátkého fejetonu tak názorně, že si po pouhé minutě čtení skutečně řeknete : „No jo!“

R.Fulgum s ilustrátorkou knihy, Willow Bader.

Jak  si asi takový spisovatel poradí s delší prózou? O čem jsou tedy jeho příběhy ze seattleské tančírny Century? Fulghum oblékl slova radost ze života, tanec a láska do věty Drž mě pevně, miluj mě zlehka, aby nabídnul čtenáři jednu z cest, jak naplnit své srdce štěstím. Fulghum nám chce ukázat, že je to možné, a taky snadné, stačí jen projít dveřmi, o kterých jsme se domnívali, že jsou zamčené, ale třeba jsme je nikdy ani nezkoušeli otevřít. Vstoupit do nich Fulghum nechá právníka Arista Joyce, který svým nudným, stereotypním a osamělým životem prokráčel až k momentu, kdy už víte, že nemůžete dál. Aristo se rozhodl zúročit své zkušenosti a schopnosti a spojit je s oborem, který jej baví a zajímá. Coby právní odborník v oblasti umění tak jednou vzal za kliku tančírny Century, která mu měla otevřít oči, mysl i srdce. Tento mikrosvět plný nejrůznějších individuí a dojemných i bizarních příběhů, jakoby žil sám svým životem. Jeho nálada, atmosféra se vpíjí do těl i duší personálu i návštěvníků, mění jejich pohled na svět i na sebe samé. Nejenom Arista Century vyzve k tanci, třebaže si původně sám sebe coby tangového tanečníka netroufal ani představit. Aristo nabídku přijímá: zavře oči, zastaví myšlenky, nechá hudbu prostoupit svou duší a vkročí na taneční parket, a zároveň také do života, který už nemá být jen pouhým přežíváním. Century je jako kouzlo dobré víly, ze stárnoucích šedých myšek vyčaruje elegantní sebevědomé dámy, nerozhodné popostrčí blíže k jejich štěstí, zklamaným a osamělým vyléčí rány na duši. Slepá tanečnice Dulcii Maria nás má naučit otevřít své smysly světu, tetovaná věštkyně Tanya nám pomůže pojmenovat a  vyslovit nahlas přání, která jsme si pod nánosem nejistoty a obav uschovali na potom. Novinářka Marisol nám i sobě domlouvá: „Už nepřemýšlej, poslouchej a tancuj!“

Willow Bader tvoří své obrazy technikou enkaustiky, pracuje z roztaveným voskem. Reprodukce děl formou ilustrací je báječná, jak asi musí vypadat originální obrazy...Ta neostrost, barevnost, dynamika...Skvěle doplňuje skvělý text. 

Tuto fotku jsem prostě musela přidat. Sálá z ní obrovská energie,
vyzařuje upřímnou radost ze života, aktivity a sounáležitosti.

Po dočtení knihy je vám dobře. Milé a laskavé vyznění příběhů s dobrým koncem vás pohladí, povzbudí a možná i promění. Kniha se čte sama - hovorové dialogy, veselé minipříběhy, životní moudra zapsaná do hesel, nelze opomenout líbivé rozmlžené tanec zobrazující ilustrace…Všechno je tak milé, poetické a přitom tak samozřejmé a prosté. Tango je živočišné, živelné, ale i jemné krásné a romantické zároveň. Tango není jen tanec, je to touha, symbolický výraz lásky, návod na život: „Je to o opravdovým životě, popsaným slovníkem opravdovýho života. Základním příběhem v tangu je stará dobrá pravda: láska je pěkná mizérie…Ale jak si tu mizérii vychutnáváme – ta bolest je prostě hrozně slastná.“ (str. 171) Fulghum chce jednoduše říct: Century je život, tango je láska; nebojte se vkročit na parket a začněte tancovat!

Knize dávám jistých 10 bodů z deseti a skládám obrovskou virtuální poklonu ilustrátorce Willow Baderové.

V recenzi jsou použity obrázky z volně dostupných zdrojů. O W. Bader lze najít dost také na Pinterestu. Je vidět, že hudba je jejím velkým zdrojem tvůrčí inspirace.